Český sport se v posledních letech zaměřuje na tzv. pětiprocentní systém, který ovlivňuje soutěže, finanční podpory a dokonce i výběr reprezentantů. Tento model, který je už několik let předmětem debat, má za cíl zvyšovat fair-play a snížit nečisté praktiky, ale jeho implementace vyvolává kontroverze, jak u odborníků, tak u sportovních fanoušků. Podle odhadů se v Česku každoročně na tento systém rozpočítá až desítky milionů korun, což z něj činí jeden z nejdůležitějších faktorů v organizaci sportovních akcí. Na https://dexsport.cz/p5rocrscz/ se podíváme na jeho podstatu, jeho přednosti i kritické aspekty, které odborníci považují za problémy.
Historie a legislativní základy
Systém pětiprocentní podpory byl zaveden v roce 2017 jako reakce na rostoucí problém s nelegálními financemi v českém sportu. Zákonem č. 326/2016 Sb. bylo stanoveno, že sportovní kluby a reprezentace musí splňovat určité kritéria pro získání státní podpory. Klíčovou součástí je tzv. základní podíl na sportovní činnosti, který nesmí být přesahován pět procent z celkového rozpočtu. Tento limit se týká jak finančních zdrojů, tak i dalších nepeněžních aktiv, jako jsou například nabídky na služby či materiál.
V praxi to znamená, že sportovní organizace musí dokládat, že jejich hlavní zdroj financování pochází z veřejných zdrojů, sportovních aktivit nebo z vlastních příjmů. Pokud se podíl nelegálních zdrojů dostane nad hranici pět procent, mohou být kluby i reprezentace zdrženy financování nebo dokonce zlikvidovány. Tento mechanismus byl původně navržen jako ochrana před korupcí, ale v praxi se ukázalo, že jeho aplikace není jednoduchá.
Jak funguje systém v praxi
Prakticky se systém projevuje několika způsoby. Nejčastěji se jedná o kontrolu rozpočtů klubů, zejména v oblasti nejvyšších soutěží, jako je Premier League, Gambrinus Liga nebo česká reprezentace. V roce 2022 například došlo k kontrole několika klubů, které byly obviněny z nadměrného použití nelegálních zdrojů. Například klub FK Dukla Praha musel v letech 2021–2022 čelit vyšetřování kvůli podezření z neplacení daní a neprokazatelné podpory od stranických zdrojů.
Další komplikací je, že systém neřeší pouze finanční aspekty, ale také strukturu sportovních organizací. V některých případech se kluby snaží překonat pětiprocentní hranici tím, že rozdělují své příjmy mezi několik fyzických osob, což je však podle zákona zakázáno. V posledních letech se také objevily případy, kdy sportovní agentury nabízejí klubům “přímé” financování z neznámých zdrojů, což je v rozporu s pravidly.
- Od roku 2017 bylo v Česku zlikvidováno nebo zdrženo financování více než 15 klubů z nižších soutěží.
- V roce 2023 bylo vyšetřováno 42 klubů z nejvyšší soutěže kvůli podezření z porušení pětiprocentního limitu.
- Státní podpora pro českou reprezentaci v letech 2021–2023 činila celkem 120 milionů korun.
- Podle odhadů sportovní odborníci přišli o práci více než 50 trenérů a sportovních pracovníků kvůli kontrole rozpočtů.
- V roce 2022 bylo v Česku zadrženo 18 sportovních agentur kvůli podezření z nelegálního financování.
Kritika a kontroverze
Největší kritiku pětiprocentního systému vyvolává jeho praktická aplikace. Někteří sportovní odborníci tvrdí, že systém je příliš rigidní a nedokáže odhalit všechny formy nelegálního financování. Například v roce 2021 došlo k případu, kdy klub SK Sigma Olomouc musel čelit vyšetřování kvůli podezření z neplacení daní, které však byly později odhaleny jako chyba v účetnictví. Podle odborníků by takové případy měly být řešeny jiným způsobem.
Další problém spočívá v tom, že systém často ovlivňuje i malé kluby, které nemají dostatek zdrojů na dokázání svého legálního financování. Například v roce 2020 musel klub FC Vítkovice Zlín kvůli nedostatku peněz ukončit činnost, což bylo podle některých komentátorů způsobeno neefektivností kontroly. Kritici také tvrdí, že systém může vést k nepříjemným situacím, kdy sportovní organizace musí rozhodovat mezi legálním financováním a udržováním aktivity.
Další kontroverzní aspekt je, že systém neřeší strukturu sportovních organizací. Někteří odborníci argumentují, že by se mělo zaměřit více na prevenci než na sankce. Například v zahraničí se používají systémy, které sportovním klubům nabízejí podporu při zvyšování transparentnosti, místo aby je trestaly.
Tinggalkan Balasan